1. |
Uprostřed
04:39
|
|||
uprostřed projíždějících tramvají
uprostřed popadanejch stromů
uprostřed odchodu
uprostřed zapadlýho slunce
uprostřed týhle písně
uprostřed konce
tady na tom místě se uvidíme
až to přijde
když to nepůjde po okraji
sejdeme se uprostřed
bříza dál
rozkvétá a dokvétá
a dopadá ti do očí
její bílý pruhy
a dopadá ti do očí
že až to skončí
tohle nikdy neskončí
srdce stromu je sekera
a stáří zas otázka
jestli se můžeš vzdát
čeho se můžeš ještě vzdát
jestli to dokážeš
dokážeš nezůstat?
|
||||
2. |
Tetris
04:51
|
|||
indián
nasekl si
rtěnku nad kruhy
pod očima
vykukuje
zpoza východu slunce
indián
tančí městem
od 10 do 4 do rána
skenuje popraskanou omítku
indián
je malá holka
nabízí ti cigarety
a tvými ústy pouští
jeho kouřový signály
čas na tvým těle hraje tetris
a in pulverem reverteris
indián
tančí městem
od 10 do 4 do rána
skenuje popraskanou omítku
a její vlhký skvrny
ti tetuje do kůže
indián
je malá holka
nabírá dlaní pivní pěnu
a její stopy na tvý tváři jsou
jeho válečný barvy
čas na tvým těle hraje tetris
a in pulverem reverteris
|
||||
3. |
Newcastle
03:27
|
|||
cítíš jak každým pohybem
i tichem těla jen dál
kameny omývaj ti tvář
čím piješ nebo
co očucháváš
zamiluj si to
dokud se to opakuje
zamiluj si na tom to
co se nezopakuje
pláže Newcastlu
do očí ti padá písek
ani tě nenapadne
že seš uvnitř času
a že hledíš
do budoucnosti
pláče Newcastle
a čím víc otevíráš oči
tím víc nic nevidíš
slyšíš?
ve vlnách teče
earl grey s mlíkem
|
||||
4. |
Hlína
06:20
|
|||
běžíš po tom rozoraným poli
a hromady bahna se ti lepěj
na paty a na rty
spouští se slejvák
zkus se v něm utopit
zkus pochopit
že nejde vrátit
ani jeden
takt
a hlína lítá kolem
tak zahraj
zahraj tu partituru
kterou píšeš nohama do země
dokud to ještě jde
dokud na to ještě máš
dokud na to ještě máš
nástroj
|
||||
5. |
Malá
04:38
|
|||
nejprve jenom kapka
uprostřed oblohy
ani se nenaděješ…
potom první ranní déšť
to je první východ hvězd
ani se nenaděješ
a už se jmenuješ
ani se nenaděješ
směješ se pluješ
náhle kráčíš po pobřeží
ale jak to
že ty kroky tolik bolí
smím prosit?
jak jsi krásná
maličká
ani se nenaděješ
a už se jmenuješ
ani se nenaděješ
směješ se pluješ
ani se nenaděješ
miluješ
ani se nenaděješ
a už nemůžeš
a nakonec jenom pěna
uprostřed oblohy
stálo to za to
|
||||
6. |
Barva vlasů
03:22
|
|||
měl bys jít pomalu spát
otevíráš
všechny složky mícháš
vlasy pročechráváš
nasazuješ gumový rukavice
začneš
od konečků
až
ke kořínkům
transponuje to celou tvoji hlavu
do pravdaže barevnějšího stavu
měl bys jít pomalu spát
tak proč pořád se s tím srát?
když ani nevíš
jestli to dělat máš
a jestli máš dost času
si změnit barvu vlasů
|
||||
7. |
Králík
05:43
|
|||
od té doby co králík utekl
nikdo v domě nezavřel okna
všichni doufali že se brzy vrátí
a oni jej naleznou schouleného na svém místě v lednici
jenže se blížila zima
a někteří sousedé si začali stěžovat na prochladlé klouby
věděli že bez králíka se okna nezavřou
netušili ani jestli zima vůbec přijde
přesto setrvávali v tetelení
a zoufalém reptání
jednoho rána se rozezněl zvonek ještě za tmy
ode dveří ke dveřím putovala petice za králíkův návrat
podepsali všichni i ti kteří se s králíkem osobně nikdy nesetkali
večer se už vědělo že petice vyzní do ztracena
a přituhovalo
jeden starší občan přivedl do domu širší rodinu
všecky ženy byly plačky
domem prosáklo táhlé sténání
muži dleli na půdě rozesazeni po obvodu rodinného kruhu
právě mluvil nejmladší:
vydáme se na výpravu králíka vysvobodíme a vrátíme jej zpět kam patří
a od nepaměti patřil
a co když králík nežije co potom?
uvědomme si že víra v králíkův návrat je to jediné co nám zbývá
přiznejme králíkovi božství
odmítám v králíka uvěřit
nikdo mě nepřinutí uvěřit v něj
abych uvěřil musím jej chytit
a pak nejmladší zestárl
a okny dokořán
zima stále nedorazila
|
||||
8. |
Tři tečky
04:15
|
|||
znovu dotyky deště
ve špičce trávy
bezpodmínečný odjezdy
podle všeho dekonstrukce času
kolikrát to tady ještě spatříš
naposledy
ale dokud je co obdivovat
dokud se končí ve třech tečkách
neměj strach bude to tak lepší
bude to lepší
…
|
||||
9. |
Za obzor hrnku
02:34
|
|||
výjimečně důsledně
sype cukr do čaje
rozběhl se po hřebenu noci
prodral se nohama
co visej z mostu dolů
léto ti spálí kůži tak
že už se nepoznáš
a nikdy ti nebylo líp
žiješ svý obzory
zalejváš vodu pouští
je to tak sladký
že už se nerozpouští
|
Představy postavy Prague, Czechia
Představy postavy: alternativa nabarvenejch vlasů napnutejch v base, sága, z kterýho teče pivo, piana z pěny dní a nataženejch nocí, do kterejch se buší paličkou. Zakládáme si na transformaci veškerého před na po.
Streaming and Download help
If you like Představy postavy, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp